2013Rodinný dům Libochovany III - dostavba

Dům mé sestry

Starý a důvěrně známý dům po prarodičích. Věci donekonečna spravované - drát, izolepa / vůně krupicové kaše / Marie v loďce, tažená rojem andělů na velkém obraze nad postelí / hluboký a konejšivý zvuk pendlovek / umanuté dědovy popisy všeho dvojbarevnou inkoustovou tužkou (modrý a červený konec) / nízký sklepní strop s neprodyšnou strukturou bílých pavoučích kokonů / v temných koutech půdy shluky tajemných věcí a dusivě těžká vůně letního vzduchu / třpyt zvířeného prachu v slunečním paprsku pronikajícím netěsnou střešní krytinou...
To je můj obraz domu. Předpokládám, že síto paměti sestry, našich rodičů a prarodičů je a bylo utkáno z podobných (ale také možná docela jiných) momentů. Podstatné je, že místo a dům vytváří silnou scénu pro děje, které se stávají fyzicky pevnými uzly naší paměti. Někde v těchto končinách pak hledám přirozenost a také možná podstatnou část základu naší existence.

Ptáme se, jak dům přizpůsobit pro přítomný každodenní život rodiny (malá užitná plocha původního domu, technologie a mnohé materiály za hranicí své životnosti, chybí standardní hygienické zázemí...) a zároveň neporušit všechna jemná a těžko zachytitelná přediva a vrstvení.
Užitná plocha domu (cca 30 m2 jedno podlaží) neumožňuje doplnit vše potřebné uvnitř. Nechávám tedy původní dům dispozičně téměř beze změn a vše potřebné doplňuji vně - na místo původního dřevníku na západní straně domu (kuchyň) v místě toalety na jižní fasádě (koupelny) a do dvorku na východ (zádveří).
Forma přístaveb je odvozena z proporcí a tvaru stávajícího domu, který je v podstatě skladbou krychlí nad dvěma osově soustřednými půdorysnými čtverci (vertikála schodiště a obytná část domu). Analogicky přidávám pět krychlí – dvě vytváří přidanou horizontálu kuchyně, dvě zaklesnutou vertikálu hygienického zázemí, jedna je novým zádveřím. Přidané je od původního domu jednoznačně odlišitelné. Modřínový povrch nového je hierarchizován barvou olejovaného povrchu - černá kuchyně / bílá hygiena / syrový vstup.

Líbilo by se mi, kdyby dostavba fungovala jako lišejník. Symbiotická forma houby (pro nás dřevěná konstrukce) a řasy – zajišťující fotosyntézu, tedy životaběh (pro nás funkční náplň přístaveb), je pro nositele dík své samovyživovací schopnosti neškodná. Barevně a strukturálně s ním naopak může vytvářet neočekávaně silné vztahy.

Rád bych, aby se nově přidané stalo časem přirozenou součástí vrstevnatého a živého místa.

pp