2011Rodinný dům Čížkovice

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Obec Čížkovice je poměrně volně a s dostatečným odstupem obtékána z jihovýchodu železnicí a ze severu silnicí první třídy z Lovosic do Mostu a Loun. Parcela leží na severu, v cípu zástavby, již za frekventovanou komunikací. Od obce je tedy zdánlivě odříznuta, vyváženo je to však jistým pocitem soukromí. Umístění na začátku chráněné krajinné oblasti pak slibuje blízkost přírody.
Parcela je v řadě ostatních přimknuta k cestě stoupající směrem k Veselé hoře. Obec je v tomto výběžku zakončena skoro symbolicky rozsáhlou vilou zakladatele čížkovické cementárny. Z pozemku stavebníka tedy vidíme do krajiny směrem na Lovosice, výhled je ze severu ohraničen palácovou vilou, která dnes slouží jako ústav pro lidi s mentálním postižením a ze západu monumentální srostlicí továrny. Od východu přes ulici je v dosahu hřbitov. Malebná krajina v sobě tedy obsahuje téměř všechny aspekty života - přirozenost přírody, práci, bohatství i prostotu, postižení i smrt. To může být velkou výhodou pro vyvážený pohled na svět.
Vše završuje socha „sedícího Krista – trpitele“ u silnice pod kopcem.
Pro novostavbu jsme zvolili podlouhlý obdélný půdorys osazený rovnoběžně s cestou, odvozený od půdorysných rozměrů okolních domů. Přáním investora bylo navázat na celkový kontext. Pozemek se od cesty svažuje směrem dolů k severozápadu v převýšení cca 11m. Dům doplňuje mezeru v řadě stojících stavení. Kompromis mezi navázáním na uliční čáru zároveň vytvořením odstupu od přilehlé obslužné komunikace bude dosažen mírným pootočením domu. Tím bude zároveň celá řada domů uzavřena.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Koncept:
Poloha pozemku v Čížkovicích, v rodišti barokního architekta Octavia Broggia a též historika umění Morize Thausinga, je zavazující. Domy jsou v místě tradičně obdélné, přízemní se sedlovou střechou, často s polovalbou ve štítu. Hmota a tvar novostavby je odvozena z esence okolních budov. Půdorys je sestaven ze čtyř dílů po pěti metrech délky, výška podlaží a podkroví vychází z šířky domu 6m a je dále dělena sklonem střechy a výstupkem podlouhlého vikýře chodby na 3 a 1,5m. Na straně do zahrady vystupují ze střechy domu v řádu nastíněných proporcí kvádry ve smyslu nadezděných vikýřů. Dům tak dostává dynamickou a zároveň abstraktnější či krystalickou podobu. Tu podtrhují okna, jejichž otvíravé části si uchovávají svou obdélnou či čtvercovou proporci a dle vnitřní funkce prorážejí ven větší či menší. Blíží se tak principu krystalizace, která si uchovává svůj řád a zároveň se přizpůsobuje prostoru, který má k dispozici.

Provoz domu:
Dům je osazen ve svahu a při své délce překonává převýšení 1,8m. Vstupujeme (přes zádveří) z hlediska tradice trochu netypicky do třetího dílu půdorysu, ve čtvrtém je umístěna garáž (a technická místnost). Kuchyň s jídelnou a obývací pokoj znázorňují světnici, sestupujeme do nich zpět po svahu dolů vždy o jednu úroveň. Tím se nám zvyšuje při zachování roviny stropu světlá výška. Závěrečný obývací pokoj je tak nejvelkorysejší místností. Z jídelny a obývacího pokoje se dostaneme francouzskými okny do zahrady. Od vstupu, kde je též situováno wc a pracovna, vyjdeme po schodišti do podkrovního patra s ložnicí, šatnou, koupelnou a dvěma dětskými pokoji. To vše je propojeno podkrovní chodbou, která za svou světlou výšku vděčí vikýři, prořezávajícímu ze třech čtvrtin délky rovinu střechy.

+ Zobrazit celý popis